V projektu_Třetí ruka_se Handa Gote vrací k loutkovému divadlu a navazuje zde zejména na svou vlastní inscenaci
Safírová hlava, která byla rekonstrukcí zapomenutého loutkového projektu z 90. let. Nyní Handa Gote pokračují ve snaze o rekonstrukci, tentokrát u žánru, který možná žádným žánrem nebyl a patrně ani vůbec neexistoval.
Jedná se o výzkum specifické vizuality experimentálního loutkářství 90. let a pokus o jakýsi revival tohoto zapomenutého mikrožánru surrealistického loutkového divadla. Inspiruje se zejména experimenty
Petra Nikla s divadlem
Mehedaha, loutkovou tvorbou
Františka Skály a skupiny
BKS nebo
Čestmíra Sušky či
Petra Šocha, ale také pracemi
Milana Grygara. Jednou z inspirací je také nedostižná česká loutková legenda - inscenace
Piškanderdulá a prostřednictvím ní i tradice varietních loutkových výstupů, tradice “jiné” loutkové estetiky, kterou představují například
maňásky
Paula Klee a také tvorba mnoha umělců Art brut.